Symbolika stromu života

PROČ nás tento symbol přitahuje? Proč je nám tak blízko a cítíme s ním spojení?


STROM je krásný. Poskytuje nám stín, domov, obživu a nejen to, právě díky němu můžeme dýchat. Stromy jsou také domovem zvířeny obecně. Strom tak poskytuje život životu. Je to natolik přenádherná symbolika hloubky a košatosti života, že je strom jedním z nejsilnějších archetypálních symbolů lidstva vůbec.


STROM ŽIVOTA je velmi silným tvarovým zářičem. Obecně, jakožto symbol, je velmi hluboce a silně zapsán v Kosmické knihovně. Po tisíce let, se na tento symbol ve svém vědomí ladily miliardy lidí.


S kořeny zavrtanými hluboko v půdě a větvemi stoupajícími k nebesům je strom obecně považován za symbol spojení mezi Zemí a Nebem. Strom zastává tak klíčovou roli, že Strom Světa je považován za osu světa. Strom je také symbolickým mostem, který spojuje tři úrovně kosmu: podsvětí prostřednictvím svých kořenů, zavrtávajících se hluboko do země; zemský povrch odpovídá jeho kmeni a nižším větvím; nebe představují jeho vrchní větve a koruna, pátrající po světle.


Ve stromu dále nacházíme čtyři elementy: voda koluje v jeho míze, země se stává součástí jeho těla skrze kořeny, vzduch živí jeho listy a oheň vzniká vzájemným třením jeho dřeva. Toto vyjádření vztahu mezi Zemí a Nebem často nalézáme ve filozofii a v duchovní meditaci: strom je zde symbolem celé kreace . Stromy jsou dokonalým symbolem vertikality, neboť vždy rostou k nebesům. Mnoho symbolických zobrazení stromů se vztahuje k představě živého kosmu ve stavu věčné obnovy. Jejich roční cyklus je spojen s přirozeným vývojem života, smrtí a obrozením. Stromy symbolizují život v soustavné evoluci.

Strom roste, větví se a košatí. Vidíme ovšem jen jednu jeho část, ta druhá je skrytá pod povrchem. Je to krásná analogie života. Vyrůstá z rozvětvených kořenů, je v nich zakotven, Kořeny ovlivňují jaký bude strom. Znázorňuje :"jak dole, tak nahoře".




Téměř všechny starověké národy měly posvátné stromy, ať už skutečné nebo idealizované, povýšené na stupeň kosmických symbolů. Nejstarší přírodní náboženství považovala stromy za skutečné živé bytosti obývané duchy přírody (nymfami či elfy), mající vlastní duši, ke kterým měl člověk zvláštní vztah. Pro Kelty to byl dub, lípa pro Slovany, jasan pro Skandinávce, olivovník pro islámský východ, modřín a bříza pro obyvatele Sibiře. Všechny tyto stromy se vyznačují svou velikostí a dlouhověkostí. Strom jakožto osa světa je tím, okolo nějž se svět utváří. ako Yggdrasil, jasan Germánů ze severu, nebo Ceiba či Yaxché, posvátný strom Mayů v Yucatánu, který roste ve středu (či pupku) světa a nese různé úrovně Nebe.

Stejnou představu nacházíme v Číně ve stromu Kienmou, jehož větve a kořeny se dotýkají nebes a podzemních pramenů, ve kterých se skrývá samotná smrt. Bodhi, strom pod kterým se Gautama Buddha stal Osvíceným, je podle buddhistů symbolem Velkého Probuzení. Starověký Egypt uctíval platany, z nichž bohyně Hathor čerpala nápoj a potravu, které dávala mrtvým, nebo přesněji jejich duším. Sumerský bůh rostlinstva Dumuzi či Tammuz byl uctíván jako Strom Života. Křesťanská tradice spojuje Strom Života s projevem bož- ství a s poznáním. Časem se strom-původce stal rodinným stromem.



Náramky se stromem života

Zdá se, že vždy existovalo srovnání člověka a stromu. Tudíž dvojitý strom, falus a zároveň lůno, symbolizuje proces individualizace, ve kterém se naše vnitřní protiklady sjednotí. . Hlavními symboly souvisejícími se stromem jsou hora a kříž.

Strom je domov, život, ochrana, obživa. Je to symbol plodnosti, dostatku, hojnosti, nesmrtelnosti, energie, spojení mezi nebem a Zemí.


Zuzana

za ARMILLAS - Náramné náramky