• Radana Lazarová

Superžena nebo "jen" žena?

Máte pocit, že nestíháte? Že se málo věnujete sobě? Své rodině? Že byste měla všechno dělat ještě lépe?

Zorganizovat dovolenou, udržovat domácnost krásnou a čistou, vypadat, v rámci možností, krásně:). Zdravě vařit, učit se s dětmi. Jít za svým posláním a být úspěšná…


To zdaleka není výčet všech úkolů, které, máme pocit, že musíme zvládnout. Kdysi se ženy věnovaly hlavně dětem, domácnosti a práci na poli. Role byly jasně rozdělené. S příchodem průmyslové revoluce (a zejména po druhé světové válce) jsme ale ke starání se o svou rodinu, dům a zahradu, přidali práci, sebeuplatnění, kariéru.

A váš muž to stejně nevnímá a stále je nespokojen. A vy vlastně taky?


Samozřejmě, že potřeby jako: smysl, uplatnění, seberealizace, být užitečná, jsou základními lidskými potřebami. Tudíž je důležité, abychom měly i tyto potřeby naplněny, pokud chceme být v životě spokojené. Jenomže – ruku na srdce – máme toho už nějak moc.


Chceme si být s muži, v tomto ohledu, rovny a taky se věnovat svým věcem, své práci, svým koníčkům.


Je tu jedno velké ALE. Pokud chceme žít tu část života, která na dlouhou dobu byla ženám odepřena, potřebujeme se naučit delegovat. Potřebujeme tu část povinností, které původně byly vnímány jako ryze ženské, začít vnímat jako „společné“. A začít se o ně dělit!


Jenže TO JSME SE JEŠTĚ NENAUČILY! Ani my, natož potom muži! A jelikož i muži čelí „krizi svého mužství“, potřebujeme se to celé všichni znovu naučit. Jinak. Celé to přeorganizovat, ale zároveň TO DŮLEŽITÉ NECHAT. Tak, abychom zachovali MUŽSKOU A ŽENSKOU PODSTATU! A zároveň všichni ustáli společně nároky, které dnešní doba klade a naplněné potřeby, které v dnešní době žádáme. ..

Připravila jsem pro vás video, které hovoří o tom, jak my ženy jsme se staly Superženami a dokonce pomalu přebíráme i to mužské. Aspirujeme tak i na Supermuže, až se z toho všeho úplně sesypeme. A ne jen my:


13 zobrazení1 komentář
Nechte se pravidelně informovat o novinkách!