Rovnováha jako návrat k sobě
V půlce března jsem měla mít na setkání s ženami v rámci klubu Donna příspěvek na téma Rovnováha. Sešla jsem se s Pavlou, abychom doladily poslední detaily a obě jsme se těšily na skvělou akci. Zrovna v ten den ale vláda vyhlásila, že se zavírají školy a účastnice se začaly hromadně ze setkání odhlašovat. Nezbylo nic jiného, než akci odsunout na neurčito.
Velmi mě mrzelo, že setkání nedopadlo a v následujících dnech a týdnech jsme zažili asi největší změny v našich zvyklostech a zásahy do našich životů. Někdo mluví o "boji" proti koronaviru a část lidí se soustředí jen na to, jak "zlý" virus vymýtit. Další část vidí tuto situaci jako nevyhnutelný zásah do nekonečného růstu a nutnost zastavit se a přemýšlet. Chápu oba pohledy. Je ale pravda, že mě těší, když vidím, jak se ve velice krátké době vrací příroda do míst, kde už dlouho nebyla. Spousta lidí také mluví o tom, že se jim díky "nucené" karanténě povedlo se zklidnit, podílet se víc na rodinném životě a na přístupu sama k sobě.
Já jsem měla na tyto nejbližší měsíce naplánovanou spoustu akcí, měla jsem objednané klienty a sama jsem hodlala absolvovat nějaké semináře. To všechno padlo. Místo toho jsem zůstala doma s dětmi, se kterými jsem se musela sladit na úplně nový režim. Dopoledne učení, pak vaření, ven se psem, úklid a plánování dalších aktivit (aby nám ze společného pobytu doma nehráblo;-) a vymýšlení jídla na další den. Ze začátku jsem si neuměla představit, že bude tento stav trvat měsíc. Nyní vím, že to tak bude dalších několik měsíců (i když s postupným uvolňováním) a už mě to (skoro) vůbec netrápí. Děti zvládají novou situaci nad očekávání dobře, začaly mi pomáhat s větším množstvím domácích prací a poměrně svědomitě zpracovávají úkoly ze školy.
A mně se v tomto období začala prolínat s realitou témata, o kterých jsem chtěla mluvit na přednášce. Zásah přírody k návratu do rovnováhy popisuje "teorie Gaia" - jak živé organismy automaticky pomocí seberegulujících mechanismů regulují životní podmínky na planetě Zemi tak, aby pro ně byly přijatelné. V celé společnosti se nyní dostává do popředí téma Stínu, tedy našich skrytých a potlačených "nežádoucích" a "negativních" vlastností a myšlenek, které vyplouvají na povrch při krizových a stresových situacích. A všude se objevují návody, jak pracovat se stresem, který nás z klidného středu vychyluje.
Já jsem si konečně našla více času na meditace a vizualizace, které mi přinesly zajímavé náhledy, jako třeba archetyp "šibalského" draka, o kterém píšu tady. Skvělá činnost pro tento čas je zařazení rodinného poradního kruhu, kdy se opravdu vědomě všichni sejdeme a místo večerního sledování televize si promluvíme o tom, co nás trápí, ale i těší a co navrhujeme změnit. Hlavně děti jsou v tomhle úžasné a jako dospělí jen sledujeme, jak krásně naši potomci umějí vyjádřit emoce a dát najevo vlastní názor, pokud jim to dovolíme a nasloucháme jim. Krátký návod, jak na to, je zde.
Včera jsme s Pavlou vymysleli zářijové datum nového setkání se ženami, kde bych měla o rovnováze mluvit. A já vím, že díky prožívání současné situace budu moct k tomuto tématu říct víc než předtím.
Vyrovnané jaro přeje
Tereza