RANDĚNÍ V AUSTRÁLII

Milé ženy,

randění v Austrálii? Ani tady to není lehké. A i když má člověk štěstí na fešáka, nemusí to vždy vyjít podle plánu. Jak dopadla moje poslední schůzka? To se dozvíte níže.

Přijdu si jako vcelku komunikativní, otevřená osoba, ale z nějakého důvodu pořád nedokážu narazit na normálního kluka.

Moje kamarádka je na Tinderu úspěšnější v Plzni než já v Sydney. Jak je to možný? Možná povahou. Když mě totiž zval posledně jeden domů, prostě jsem nešla. Jsem divná, protože s ním chci jít napřed aspoň na pivo?

Během karantény jsem používala Tinder tak nějak z nudy, abych trochu procvičila chatování v angličtině a trochu online flirtu. Seznámila jsem se tak s tím Němcem, co nakonec odjel domů. Po rozvolnění pravidel se Tinder situace lehce zlepšila.

AU máma mi domluvila schůzku s jedním jejím 30letým kamarádem. Jako, přišlo mi to trochu divný. Ale představa, že se budu moct hezky oblíknout a dát si někde Skinny bitch, mě hrozně lákala. Mimochodem, v Austrálii neznají termín Skinny bitch. Což nechápu.

Charlie byl mladý bankéř, vysoký a pohledný. Docela dobře jsme si pokecali. Ale byla to přesně taková konverzace, kdy musíte během jedné věty přemýšlet o tom, co řeknete dál. Takže z toho taky láska nebyla. Tak aspoň jsem si splnila, co jsem chtěla. Oblečení, vodka soda limeta a fajn společnost na odpoledne.

Týden nato jsem si domluvila tři Tinder schůzky. Musím Vám oznámit smutnou zprávu. Všechny, čtete dobře, VŠECHNY mi byly zrušeny jednu až dvě hodiny předem. Tak já Vám nevím, co je to za národ tohle. Přišlo mi to až komický. Proto jsem šla koukat na západ slunce a koupila si pivo na každého kluka, co mi to tenhle týden zrušil. Smutná jsem nebyla. Jenom možná trochu znuděná. Ten západ ale stál za to. A po prvním pivu bylo všechno zase dobrý. A moje trochu zraněné ego bylo zase v pořádku.