Přestěhovala jsem se do Brisbane!


Brisbane se mi hrozně líbí. Všude je spousta zeleně a palem. Pyšní se 283 slunečními dny v roce. Teď akorát jdeme do zimy. Prodavačky v krámech začaly oblékat figuríny do péřových bund. Což je fakt vtipný, jelikož tady nikdy neklesá teplota pod 14 stupňů.


Bydlím s šedesátiletou paní, která žila v Los Angeles a Francii, živila se jako bytová designerka. Bydlím v krásném bytečku téměř v centru. Ta čtvrť se jmenuje New Farm a je to tady božské.


Našla jsem si práci ve vegetariánské restauraci. Slíbili mi 25 hodin týdně, za což jsem velmi vděčná, jelikož tady vám většinou nikdo žádný počet hodin neslíbí.


Upřímně naprosto nechápu princip práce v Austrálii. Všichni zaměstnavatelé chtějí, abyste byli dostupní 24/7, zároveň vám ale odmítají dát jakoukoliv jistotu a cokoliv slíbit. Tak se ale tvoří začarovaný kruh. Lidi v mojí pozici slibují, že budou pracovat pro více zaměstnavatelů, i když je jasné, že to není reálně možné dlouhodobě zvládnout.


Možná by se to ale dalo zvládnout lépe, kdybych se do toho dvakrát neopila. Ups.



Taky jsem byla přijatá na sázení stromů pro společnost Timberwolf. Sázejí stromy v okolí Brisbane. O téhle firmě jsem si četla už v Čechách. Proto jsem nadšená, že pro ně mohu začít pracovat. Trochu mě ale překvapil systém rozdělování práce. Musíte jim dát dopředu vědět dny kdy máte volno, ty si nechat prázdné a počkat, jestli vám dají nějakou směnu. Což je dost na nic. Moc dobře se to nekombinuje s dalšími zaměstnáními.


Byl lockdown! Což je skvělé, jelikož můžu konečně psát o něčem jiném než o hledání práce!


Austrálie byla téměř bez pozitivních případů. Opět se to tu ale začalo šířit. Australani se šli všichni poctivě testovat. Tak jsem se taky přidala, jelikož jsem měla trochu kašel. Byl to můj první test po roce pandemie.