Novoroční výlet na Australké hory


Den po Novém roce jsem se lízala z kocoviny. Sama před sebou jsem předstírala, jak jsem fresh, byla cvičit a namlouvala si, že jsem ok. Pak se mi ozvala Louis, moje australská kámoška, jestli chci jít s ní, jejím přítelem a jejich kamarádem na večeři.

Upřímně, jedna vyprošťovací skinny bitch mi jenom prospěje.



Sešli jsme se a bylo to moc fajn. Jejich kamarád vyrazil na sólo male road trip ze Sydney. Den nato jeli na výlet na místní “horu” Mt Kaputar – má 1000 metrů nad mořem. V porovnání s horami v Evropě je to docela srandovní výška. Když se ale podíváte po okolí Narrabri, pochopíte, proč ji místní horou nazývají. Australský venkov je jedna velká placka!


Násilně jsem se k nim vetřela. Další den jsme vyrazili. Velmi prozřetelně jsem si vzala džínové kraťasy. To proto, že když jsem tam byla naposledy, šli jsme asi tři kilometry po naprosto dokonale upravené cestě. Proč si tedy oblíkat kraťasy na cvičení, který nosím pořád.


Když jsem přišla k autu, Tom hned utrousil komentář ohledně mého outfitu. Já jsem zase pokukovala po jeho trackových kraťasech.


Upřímně, oblečená jsem byla opravdu blbě. Čekal nás výstup do strmých schodů a následné lezení po skále. Na to jsem byla oblečená fakt úplně blbě. Kdo to mohl tušit?! Vždyť posledně to bylo jako procházka po Praze.



Večer jsme šli na večeři do místního klubu pro veterány. Je to totálně old school podnik. Víc australské to asi být nemůže. V sobotu večer se tam sešlo celé město (věk 50+). Každý víkend tam hrají něco jako “bingo o ceny”.


Můžete tak téměř ZDARMA získat zásobu masa na týden a ještě $50 voucher k řezníkovi. Dost praktické a ekonomické. Zvlášť pokud milujete klobásy, těch rozdávali plno.


Dala jsem si k večeři pečený květák. To je místní vegan specialita.


Posledních pár týdnu jsem si přišla dost mimo, zvlášť když se tu zase začal rozjíždět virus. Tyhle dva dny mi ale hrozně zvedly náladu.


Mějte se krásně a nezapomeň, na mém blogu je nový článek každý týden.


www.tutabara.cz