Mindfullnes není sprosté slovo
Tohle cizí slovo na nás v poslední době vyskakuje ze všech stran. Čteme o něm na internetu, v časopisech, mluví se o tom na přednáškách, píšou se knihy a dokonce už také můžeme navštívit kliniku, která se tímto zabývá.
Mindfulness je česky všímavost nebo-li plné uvědomění. Je to vlastně schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku a to bez hodnocení, posuzování nebo očekávání.
Jsou to komplexní duševní schopností či vlastností, které je možné dále kultivovat. V současné době je jedním z nejvíce se rozvíjejících konceptů v oblasti osobního a profesního rozvoje. Kundaliní jóga se nazývá jógou vědomí. Je to proto, že její součástí jsou meditace a klidové fáze, které nás vedou k plné pozornosti k vlastním myšlenkám a pocitům . Při jejím praktikování se plně věnujeme duševní hygieně a to vede ke stavům blaženosti a radosti ze života. Mnoho praktikujících mi říká, že si po lekci připadají, jako kdyby dostali dávku silné drogy, mají pocity klidu, radosti a stálou potřebu se usmívat na všechny okolo.
Jak mindfulness funguje?
Díky plnému uvědomění bez hodnocení člověk získá pravdivější pohled na sebe, druhé lidi i okolní svět. To mu umožní lepší nadhled, vhled a zároveň odstup od situace. Díky tomu, lépe rozumí souvislostem, může efektivněji reagovat a rozhodovat se. Plné uvědomění zároveň pomáhá snižovat stres, zvládat emoce a utrpení a zlepšuje porozumění druhým lidem.
Opakem všímavosti je nevšímavost. Nevšímavého člověka řídí autopilot. Takový člověk jede v automatickém vzorci chování, v naučených vzorcích a rituálech, z toho důvodu je při takové činnosti vlastně duchem nepřítomný. Možná to znáte, např. jedete autem a po nějaké době si uvědomíte, že vlastně nevíte, kudy jste jeli a co se na cestě nebo kolem ní dělo.
Všímavý člověk je pilotem svého života, soustředěný, pozorný, dělá uvědomělá rozhodnutí. Všímavost je podkladem pro správné využití všech duševních schopností. Rozvoj všímavosti přispívá ke zlepšení schopnosti zvládat stres, zvládat emoce, zvládat komunikaci, zlepšuje pozornost, zmenšuje počet chyb a chybných rozhodnutí, rozvíjí empatii a soucit. V neposlední řadě všímavost přispívá k celkové životní pohodě, k psychickému i tělesnému zdraví. Dá se pěstovat a trénovat. Například jednou z metod, která je docela zábavná, je opakované vystupování z komfortní zóny, to znamená - dělejme věci jinak a znovu jinak. Hledejme nové cesty, nové způsoby, nové přátele. Je to například to, že zkouším chodit do zaměstnání jinou cestou, nesedám si stále na stejné místo v jídelně, nebo na poradách, dovolenou si vybírám na nová místa, kde jsem ještě nebyl(a), objevuji nové restaurace a nové chutě atd. Pokud měním své zaběhlé přístupy, nutím se k vyšší pozornosti, nemohu zapnout autopilota, protože neznám prostředí, lidi a situace a tak musím být ostražitější a umět reagovat na podněty. Nemělo by mě to však stresovat.
Další jednoduchá pomůcka pro to, jak být v plném vědomí a v pohodě ve svém životě je zaměřit se na těchto 5 aspektů života:
Spánek a odpočinek – máme dostatečné množství spánku a odpočinku.
Jídlo a voda – zdravé jídlo, dostatek zeleniny a dostatečný pitný režim.
Pohyb a dech – máme dostatek pohybu a náš dech je plný a uvolněný.
Psychika – rozvíjíme svou mysl a provádíme duševní hygienu.
Vztahy – věnujeme pozornost našim důležitým vztahům a pečujeme o ně.
Všechny tyto oblasti si zaslouží, abychom jim věnovali plnou a vědomou a láskyplnou pozornost. Mindfulness neboli plné uvědomění v přítomném okamžiku s postojem přijetí bez očekávání a hodnocení nám umožní o těchto pět oblastí pečovat.
Definice mindfulness
Schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení a očekávání (Kabat-Zinn, 1990).
Uvědomění si přítomných prožitků s postojem přijetí (Germer, Siegel, & Fulton, 2013).
Je to zvláštní stav mysli či metakognitivní pozornosti, v němž prožíváme myšlenky, emoce a jednání z pohledu „pozorovatele“ (Jedzokova, 2016).
Všímavost (mindfulness) navozuje v lidském mozku stav vnitřního naladění, kdy spolu jednotlivá mozková centra spolupracují optimálním způsobem. Trénink všímavosti je vzdělávání vlastní mysli (Siegel, 2014).