Nechte se pravidelně informovat o novinkách.

Meditace pro začátečníky

Dnes se chci trochu zamyslet a sdílet s vámi své dosavadní poznatky ohledně meditace. Myslím, že meditace pro většinu z nás není ničím zcela novým. Každý se někdy v životě ponořil do okamžiku ticha a klidu. Za svůj život jsme už mnozí zjistili, že jsou okamžiky, kdy se cítíme přesyceni, přepracováni, máme všeho dost, třeba máme sklony propadnout strachu, lítosti nebo zuřivosti a dalším vypjatým emočním stavům, Díky meditacím můžeme začít vědomě pracovat sami se sebou, aby okamžiky klidu nebyly v našem životě jen nahodilé. Pravidelné meditace vedou k pozornějšímu vnímání sebe sama a díky této praxi jsme schopni k životu přistupovat s větší rovnováhou, laskavostí a bystrostí a vypjaté okamžiky z našeho života eliminovat.


Budha říkal, abychom cvičili bdělost při sezení, vestoje, při chůzi i v leže. Doporučoval svým žákům, aby se čas od času odebrali do ticha a ústraní a tam rozjímali, věnovali se reflexi a cvičili meditaci. Také svým žákům radil, aby přistupovali k práci, vztahům a ke světu kolem sebe jako k prostředkům a možnostem, jak prohlubovat svou vlastní moudrost a soucit. To je něco, co podle mého názoru v naší současné společnosti chybí.


Na nejhlubší úrovni je meditace způsob, kterým vnímáme a existujeme. Díky ní se učíme kultivovat svou bdělost. Nikdo však při ní není neustále v hlubinách a naplněn udivujícími vhledy na život. Nastanou chvíle, kdy bude naše meditace obohacující, ale také nastanou chvíle, kdy meditace nikam nepostupuje a bude pro nás obtížné koncentraci udržet. Hlavní podstatou meditace je ochota k životu v přítomnosti. Učíme se zakoušet vjemy příjemné, ale zrovna tak i nepříjemné. Vytrvalost a odhodlání jsou k prohlubování meditace důležitými spojenci. Takže pokud tyto vlastnosti nejsou vašimi předními stránkami, začnete díky meditacím pracovat také na nich.


Z počátku je těžké udržet koncentraci, hlavou se honí mnoho myšlenek, nevíme, na kterou se zaměřit dříve. Někomu připadá, že se nic neděje, kolik práce už by za tu dobu stihl(a), kdy už to skončí, někdo se dostává ze začátku dokonce do depresivních stavů, zmocňuje se ho strach, co všechno ještě nemá hotovo, že zklamal, že není dokonalý(á). V těchto okamžicích z počátku vyplouvají na povrch naši vnitřní démoni, které nemáme zpracované a zatím ovlivňují náš život. Ukazuje se, jak moc svou pozornost raději odvádíme jinam, jak moc nemáme chuť svůj život řídit vědomě sami. Jsme k nevědomému životu vedeni systémem, protože tak jsme mnohem lépe ovladatelní a manipulovatelní. Chcete z toho vystoupit, jste připraveni? Tak můžeme právě teď společně začít.


Jak tedy s meditacemi začít? Začátečníkům doporučuji začít s koncentrací na dech s počítáním. Důležité je najít si pro začátek klidné místo, kde nebudete nikým rušeni. Stanovte si každý den pravidelný čas, kdy se budete moci sami sobě v meditaci věnovat, ze začátku postačí 5 minut denně a postupně můžete dobu meditace prodlužovat podle svých pocitů a potřeby.


Důležité je zaujmout uvolněnou polohu v sedě nebo v leže tak, abychom měli rovnou páteř a nepociťovali žádné nepohodlí. Ale je potřeba zůstat v bdělém stavu po celou dobu meditace (neusnout). Pomalu zavřeme oči a postupně zaměříme svou pozornost na celé tělo. Uvolňujeme každou jeho část, ve které cítíme napětí nebo ztuhlý sval. Zvláštní pozornost věnujeme rukám, ramenům a celému obličeji, na kterém uvolníme každičký sval a orgány vč. očí, víček, uší a nosu. Potom se zaměříme na svůj dech. Uvědomíme si cyklus jednoho dechu, jeho počátek, rozšiřování nosních dírek, sledujeme svůj krk, klíční kosti, rozšiřování hrudníku, naplnění břicha, pocity v celém těle a to vše při nádechu i výdechu. Kdykoliv bude naše mysl odvedena od dechu k myšlenkám nebo obrazům, jednoduše uznejme jejich přítomnost, aniž se v nich začneme ztrácet. V okamžicích, kdy si uvědomíme, že se naše mysl toulá, tak jednoduše a klidně obnovme svůj záměr a opět se spojme se svým dechem. Nepozorujme myšlenky, ale svůj dech a co a kde ve svém těle právě teď cítíme. Nadechujme se a vnímejme se, vydechujme a vnímejme se. Nechme svůj dech, ať si najde svou přirozenou hloubku, k ničemu ho nenutíme. Postupně začneme věnovat pozornost přestávce mezi nádechem a výdechem. V této pauze klidně spočineme a udržujeme pozornost na jednom dechu a konkrétním okamžiku. A tak pokračujeme a prodlužujeme pozornost u jednoho dechu. Rytmicky pokračujeme v plném a uvolněném dýchání. Všechny nádechy a výdechy by měly být nosem, abyste překonávali lehký přirozený odpor. Jakmile zvládnete základy, zkuste při každém dechu počítat do 6–8. Až budete připraveni skončit, pomalu otevřete oči.


Přeji Vám mnoho příjemných pocitů, radosti a bdělosti na cestě prozkoumávání svého těla, mysli a svého srdce. A lehkou hlavu do budoucích dní.



47 zobrazení