top of page

LEHKÉ A VESELÉ VELIKONOCE

Aktualizováno: 11. 4. 2022


Recept na beránka s vyšším obsahem bílkovin najdete zde 1url.cz/FKxSx


Vajíčka, mazanec, beránek i nádivky patří k Velikonočním svátkům stejně jako třeba pomlázka. Tradičních velikonočních jídel je ale mnohem víc.

Velikonoce bývají, stejně jako Vánoce, rodinnými svátky provázenými hojností jídla i pití. Já bych vám ráda připomněla, že naprostá většina i takto tradičních jídel lze odlehčit a připravit tak, aby zůstal v klidu váš žlučník i ručička na váze. Stačí přidat do každého jídla šmakouna pro doplnění bílkovin. Má vysokou sytivost, nesníte toho tolik a nedostanete brzy hlad. A ručím za to, že na chuti to opravdu nepoznáte. Na závěr článku přidám recept na mnohokrát vyzkoušenou a oblíbenou nádivku a teď již k tradicím. :-)


Přípravy na Velikonoce správně začínají po čtyřicetidenním postním období, které letos končí takzvanou Škaredou středou 13.4. Po ní přichází Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční, a pak tolik očekávané Velikonoční pondělí. Pro všechny tyto dny měli lidé v minulosti přesně určená jídla.

Škaredá středa má vliv i na jídlo, které by mělo vypadat jako nepovedené a být dokonce i nevzhledné. Většinou se v tento den pekly různé placky nebo bramboráky, které se při smažení a opékání při otáčení úmyslně potrhaly a tak vznikaly známé trhance. Zelený čtvrtek je podle tradice ve znamení jarní zeleně a luštěnin. Připravovala se jídla z mladých kopřiv nebo petržele, pekly se škvarkové placky a různé preclíky. Mezi oblíbená jídla patřil třeba kočičí tanec, Šumajstr nebo Pučálka ( více se dočtete níže). Velký pátek byl obvykle postní, v některých krajích se půst dodržoval velmi přísně a mohl se narušit pouze jídlem z ryb. Když si někde rybí maso nemohli dovolit, pekli místo ní bramborové těsto ve formě, která měla podobu ryby. Na Velký pátek se také připravovalo jen jedno jediné jídlo - nejčastěji hustá polévka z kysaného zelí a brambor. Připravoval se také špenát, hrách, jáhly, čočka nebo sladké knedlíky se sušeným ovocem, tedy jídla z potravin, které byly v každé domácnosti.


Recept na jidáše s přidanou bílkovinou najdete zde: 1url.cz/dK8xC

Bílá sobota už byla z pohledu hodování mnohem veselejší. Pekly mazance, bochánky a věnce, které ale v minulosti nesladily cukrem. Většinou se používala sladká smetana, v některých krajích se mazanec plnil tvarohem nebo se namáčel do vína. Další tradičním velikonočním jídlem byly pečené Jidáše a jako hlavní chod se v sobotu podávala nádivka, které se říkalo také třeba sekanina, sekanice nebo snítek. Boží hod velikonoční - neděle je dnem, kdy se ještě upečou klasické buchty z kynutého těsta a také tradiční beránek, připravovalo se ale i maso. Hostina podle tradice začínala masovým vývarem a pak se podávalo různě upravené, většinou ovšem pečené, jehněčí, telecí nebo kůzlečí maso. Na slavnostně prostřeném stole ale nikdy nesměl chybět beránek – pokud nebyl opravdový z masa, musel být alespoň upečený ze sladkého těsta. Velikonoční pondělí je tradičně ve znamení vajíček. Vajíčka jako symbol nového života jsou součástí mnoha velikonočních jídel. Připravují se smažená i různě plněná, dělají se z nich pomazánky, přidávají se do omáček a samozřejmě nesmí chybět ve velikonoční nádivce.

Velikonoční nádivka je dalším tradičním jídlem a říká se jí také třeba hlavička, sekanice, sekanina nebo velikonoční snítek. V nádivce by neměla chybět vajíčka, ale také něco zeleného. Nejčastěji se v současnosti používá nať petrželky, ale vynikající jsou i mladé kopřivy, vyzkoušet můžete třeba i bazalku a jiné bylinky. Zelené natě můžete využít i k ochucení pomazánek, polévek nebo zapékaných jídel.


NÁDIVKA SE ŠMAKOUNEM - do formy na biskupský chlebíček cca 4 porce

Suroviny :

300 g Šmakoun uzený, klasik nebo hlívový – nakrájet na malé kostičky

4 celozrnné rohlíky - nakrájet na kostičky

4 vejce ( bílky vyšlehat na sníh)

1 velká cibule – nechat zesklovatět na oleji

4 stroužky česneku

2 -3 dcl vývaru nebo mléka

zelené bylinky – petržel, pažitka, medvědí česnek, mladé kopřivy apod.

( cca 2 hrsti , klidně více- není třeba šetřit) – nakrájet

sůl, pepř, špetka muškátového květu


Postup:

Do mísy dáme nakrájené rohlíky, bylinky, šmakouna a osmahnutou cibuli s česnekem.

Osolíme, opepříme – dle chuti ( můžeme přidat i směs provensálského koření apod.)

Přidáme žloutky a vývar ( vývar přiléváme postupně) a promícháme ( klidně rukama) aby rohlíky nasákly.

Na závěr přidáme vyšlehaný sníh z bílků a promícháme.

Dáme do formy vyložené pečícím papírem – pečeme cca 45 min. Při 160 st. C

( dle typu trouby).

Tip: pokud nutně potřebujete můžete pro ,,ovonění" přidat kousek šunky

Výživové hodnoty na 1 porci : 1435 KJ ( 350 kcal), Bílkoviny 22g, Tuky 13g, Sacharidy 33g


PUČÁLKA, PRAŽMO, KOČIČÍ TANEC ...?

Tradiční velikonoční jídla představují pro většinu z nás vajíčka, pečený beránek, mazanec nebo nádivka. Jídel, která k svátkům jara patří, je ale mnohem víc. Je až obdivuhodné, co všechno v minulosti naši předci v kuchyni ze svých i velmi skromných zásob dokázali připravit a dokonce to bylo většinou i velmi zdravé! Inspirujte se v minulosti a zkuste si připravit některé z tradičních jídel.

Pučálka – vyklíčený hrách, který se prudce opeče na rozpáleném másle a pak opepří a osolí. Může se také připravit tzv. na sladko s rozinkami, případně s medem a skořicí.

Pražmo – naklíčená obilná zrna, která se stejně jako hrách u Pučálky prudce osmaží na másle a pak ochutí.

Kočičí tanec – zapečená směs uvařené čočky a krup, která se ochutí česnekem, osmahnutou jemně nasekanou cibulí a majoránkou.

Šumajstr – zapečené vařené fazole a kroupy, ochucené česnekem, majoránkou a osmaženou cibulí.


Přeji vám lehké a veselé Velikonoce.

Vaše Šmakounova Anička


V článku jsem čerpala z webu milujivelikonoce.cz



bottom of page