Jak žít v radosti a štěstí

Velký duchovní učitel Osho mluví o tom, že jedině lidské bytosti jsou schopné být nešťastné. Pro zvířata či stromy je štěstí přirozeným stavem. Člověk se musí vědomě rozhodnout, zda chce, či nechce být šťastný. Nejde tedy o to, zda je vnější svět a náš život uspořádaný podle našich představ, ale o určitý stav mysli. A já s ním plně souhlasím. Včera jsem navíc prožila seminář Umění meditace s indickým mistrem Swami Jaatavedou a tak se s Vámi chci podělit o to, co jsem si zapamatovala a co na mě nejvíce zapůsobilo.

Pokud je naše mysl klidná a nepohybuje se v budoucnosti či v minulosti, ale umí vnímat okamžik právě teď a tady, vnímá maličkosti a dokáže se z nich více radovat. Je to dnes už taková otřepaná fráze - žij tady a teď a raduj se z maličkostí, ale málokdo umí také tento stav vědomě žít. Dám příklad, vezměme si nějakou mladou dívku na základní škole a zeptejme se jí, zda je šťastná. Pravděpodobně nám odpoví, že kdyby nemusela chodit do školy, tak by byla šťastná. Když už je tato dívka vystudovaná a chodí do nějakého zaměstnání a zeptáme se jí, zda je šťastná, tak pravděpodobně odpoví, že bude šťastná, až si bude vydělávat více peněz, postoupí ve své kariéře a až bude mít vlastní byt, nebo až si bude moci vzít dovolenou a jet někam odpočívat a užít si volno. Když se jí zeptáme za nějaký čas, zda už je šťastná, zda má práci, která ji baví a postoupila ve své kariéře a zda už vydělává dostatek peněz podle svých představ, jak o tom snila, zda už jezdí na dovolené a je šťastná, tak většinou odpoví, že bude šťastná, až bude mít manžela, děti, až bude mít svou rodinu. Uběhne nějaký čas, má svou rodinu a ptáme se jí opět, zda je šťastná? A dívka odpoví - manžel není doma, děti jsou často nemocné, je unavená, nemá čas si odpočinout, natož jet na dovolenou či nějaký relaxační víkend. Nemá na to ani čas, ani peníze, představovala si to všechno jinak....Není to u všech žen stejné, existují ženy, které mají manžela, který jim pomáhá, zdravé děti, dostatek peněz, jezdí na dovolené.... Nechci to paušalizovat. Ale většinově je tento obraz vypovídající. Žijeme ve své mysli většinou plánováním budoucnosti, že až někdy v budoucnu, až se něčeho dočkáme, tak jednou budeme šťastní. Čekáme, že nás šťastnými udělá nějaká věc, událost nebo jiný člověk. Ale pocit štěstí plynoucí z takového očekávání trvá většinou jen chvíli nebo dokonce vůbec nenastane. A život je tak krátký. A přicházejí chvíle a situace, kdy o něco nebo někoho úplně ve svém životě přijdeme, přicházejí smutné chvíle, které potřebujeme umět překonat a radovat se ze života dále.

Jaký je tedy návod na život ve štěstí a radosti? Všichni velcí duchovní učitelé doporučují meditace. Tím, že se zaměříme na svůj dech a zklidníme svou mysl, tím, že si dovolíme každý den dělat nic a být v tichu sami se sebou, ve spojení se svým dechem, tím čistíme svou mysl a uvědomíme si smysl svého konání. Kdo jsme a jaká je naše cesta. Díky meditacím, je naše mysl klidná v průběhu celého dne, v každém okamžiku. S klidnou myslí si všímáme maličkostí, více se usmíváme, žijeme vědomě. Nejsme krysou honící se v závodě. Čím častěji se dokážeme uvolnit a zaměřit svou pozornost na zklidnění mysli, zjistíme, že se více usmíváme. Tak jako si každý den čistíme zuby, je skvělé vytvořit si návyk každý den meditovat. Funguje to skvěle! A nemusíme být zrovna mniši v klášteře. Stačí si jen udělat čas sama na sebe a dýchat. Propojit své tělo se svým dechem. Čas jakoby se zastaví a přijde pocit, který mohu nazvat blaženým.