Jak voní nové začátky

Po letošním Novém roce jsem se začala scházet s partou lidí z celé republiky na on-line poradních kruzích. Jedná se o skupinové sdílení na určité téma, jen nesedíme spolu v kruhu, ale každý u své obrazovky, a nepodáváme si „mluvící předmět“, ale každý má svůj. O poradních kruzích už jsem psala zde.


Vedoucí poradního kruhu zvolili téma květin a postupně jsme zjistili, že téma je tak košaté, že v něm můžeme pokračovat každý měsíc, jen ho vždy trochu pootočíme. Na posledním kruhu bylo téma vůní. To je něco pro mě! Zrovna rozkvétaly pivoňky, kosatce, hvozdíky a má prastará azalka, která je místy porostlá lišejníkem, ale každé jaro vystřelí zářivě žluté a omamně vonící květy. Vyprávěla jsem o tom, jak je pro mě důležitá vůně levandule, protože ji mám spojenou s babičkou. Babička vyráběla látkové květiny a škrobila je škrobem s levandulovou vůní. Od té doby je levandule pro mě vůně číslo 1. A ráda ji i fotím;-)




Poté padla otázka: „Jaká vůně se vám vybaví, když se řekne léto?“ Chtěla jsem říct něco typicky romantického jako seno, nebo vůně deště na rozpáleném chodníku. Jenže první, co se mi usídlilo v hlavě, byla vůně asfaltu! Pamatujete si ještě, jak za našeho dětství byly na chodnících záplaty z asfaltu, který se v horku roztékal a dělal na povrchu bubliny? Jako děti nás to fascinovalo a rádi jsme po těch bublinách šlapali a ty při tom vydechovaly typický odér. Lepkavé černé skvrny z podrážek pak ještě dlouho nešly dolů:-)


S novými začátky mám spojenou další neromantickou vůni. Přesně před 17 lety jsem byla donucena vystoupit ze své komfortní zóny a odjela jsem se svým budoucím mužem na pár měsíců pracovat do Izraele. Bydlení na hostelu v cizí zemi, která je navíc hodně jiná, než ta naše, cizí jazyk, s cizími lidmi na pokoji, většinou sama, protože můj muž si našel práci dřív a pak jsme se střídali. A s touto zemí, i když jsem si ji zamilovala a chci se tam vrátit, mám spojený smrad z popelnic:-) V horku, jaké tam v létě panuje, to asi nejde jinak, hlavně při procházení po obytných čtvrtích je před každým domem vystrčená velká popelnice a na ní většinou ještě sedí kočka. Od té doby, jakmile v létě něco podobného ucítím, jsem tam:-)



Vůně (a pachy) mají nejrychlejší schopnost přenést nás na místa našich vzpomínek. V podstatě to nejde myslí ovlivnit. Proto je skvělé, když máme možnost si nějakou skvělou událost, přerod, rituál spojit s určitou vůní. Je možné si vědomě pro takovou příležitost svou vůni vyrobit, nasycovat se jí během události a poté mít vzpomínky uchované v malé lahvičce na horší časy.


V době, kdy tohle čtete, už pravděpodobně budu na (po) masáži u Ivanky Brandnerové, která je také partnerkou v Klubu Donna. Ivanka při masáži používá speciálně vybrané vonné oleje a využívá i zvuk nástrojů a zpěv manter. Moc se na to těším, cítím, že potřebuju také nový začátek!


P.S. Když jsem si tenhle článek rozmýšlela, ještě jsem nevěděla, že k Ivance půjdu – všechno se to krásně propojuje;-)

Krásný začátek léta přeje


Tereza

www.terezajuppova.cz